Slohová práce vypracovaná na téma: Cesta vlakem.
Přes veškeré obavy z deštivého počasí, ráno napovídalo, že nedělní den jednadvacátého září se rozhodně slunný.
Na havířovský vlakáč dorazili čtyři účastníci (Hanka, Radek, Vláďa a já) a jako malé děti se těšili na elefanta.
Ten se bohužel nekonal, ale i tak jsme se nemohli dočkat Martičky, Ambiho, kouzelné chaloupky mezi lesy, hříbky, legrace a sestřelené lišky.
Ve vlaku jsme se rozsadili ve stylu holky s holkama, kluci s klukama a nedočkavě vyhlíželi Jindru, nastoupivší v Horní Suché.
Vzhledem k tomu, že na sobě nikdo neměl bílé trenýrky, pro výrobu vlajky, signalizování naší lokalizace, jsme museli zvládnout vlastnoručně.
Cesta ubíhala rychle, přesto si Radek si stihl zdřímnout, na tuto akci se vydal pár hodin poté, co ve dvě v noci dorazil z Budějic, ale jak říkal:párek na klacku si nemůže nechat ujít, přičemž tvrzení okamžitě utvrdil snědením syrového párku.
Do Jablůnkova jsme sice dorazili ve skrovném počtu pěti, nicméně s o to lepší náladou.
U nádražního automatu si potřební namačkali vzpamatovaní kafe, jiní si odskočily, dle rad ne do přírody (myslím, že v přírodě by na mne nespadl celý záchod) a šlo se směr chaloupka u lesa.
Slohový úkol číslo dvě:
K opékání párků přidám pouze malou perličku: Byť jsem si sebou nevzala ani jednu nožičku, domů jsem dorazila s deseti klobásami.
Neví o tom náhodou někdo něco?